Americká kletba - An American Haunting

Dnes letí horory ve kterých se parta modelů a prsatých dívek měsíce vydá do lesa, Jeskyně, opuštěného domu, prostě kamkoliv, kde nefunguje mobilní telefon a může je tam v klidu cupovat na kusy maniakální zabiják s mačetou. Na atmosféru se tu moc nehraje, hlavní je, aby se sekaly ruce, vypichovaly oči, teklo hodně krve a střeva padala s hlasitým plácnutím na podlahu.

Čas od času se objeví jiný typ hororu. Takový, který sází spíše na atmosféru a strach z neznámého. Sem spadá i Americká kletba. Krve je zde naprosté minimum a spíše než na litry se počítá na mililitry, zemře tu jediný člověk a to ještě naprosto nebrutální smrtí. Film spíše sází na mrazivý pocit, který by měl vyvolat potemnělý dům v němž se ozývají podivné zvuky, předměty létají vzduchem bez zjevné příčiny, prostě děje se to, co rozhodně není normální.

Spojení „by měl vyvolat“ jsem použil záměrně. Osobně mám rád, když se ústřední zlo neobjeví hned v prvním záběru v plné své kráse a demonstrativně nerozcupuje na krvavé cáry nějakou blondýnu se silikonovým hrudníkem. Pokud režisér umí pracovat s atmosférou, nemusí každou druhou minutu někdo zemřít, aby vás film vyděsil. Bohužel, Americké kletbě se naprosto nedaří navodit tu správnou atmosféru.

A nepomáhá tomu ani vědomí toho, že titul je inspirovaný skutečnými událostmi. Začíná v letech 1817 – 1820 (s několika prostřihy do současnosti, jejichž důvod je vysvětlen na konci filmu), kdy rodinu Bellů stihne kletba. Hlavně dva její členové jsou pronásledování něčím, co lze popsat jako ducha. Je to neviditelná síla, která ohrožuje především otce Bella (Donald Sutherland) a jeho dceru Betsy (Rachel Hurd-Wood). Napadá je jak skrze noční můry, tak útočí i fyzicky.

Příjemné je, že první část filmu duch neskrývá jen stínech, ale rovnou se vrhne na rodinu, aniž bychom si museli projít obvyklou procedurou, kdy se jeho oběť snaží vysvětlit ostatním, že to nebyl jen sen a ti jí jen sledují s chápavým úsměvem, ale myslí si něco o šílenství nebo ošklivých snech. Na druhou stranu není znázorněn jako gumové monstrum, které vyvolá spíše úsměv. Poltergeist se rovnou vrhne na každého, kdo se mu postaví do cesty, hází věcmi, zdvihne Betsy do vzduchu, vláčí jí po pokoji. Ovšem jeho konání nevyvolává v podstatě žádné napětí, žádný strach.

Vizuálně je film opravdu povedený, jsou používány chladné kamerové filtry, které navozují atmosféru bezútěšnosti, ale to je tak vše. Někdy se možná trošku leknete, ale nějak moc a vůbec nepočítejte s tím, že by vám Americká kletba napínala nervy jako struny. Mohu vás v klidu ujistit, že po zhlédnutí Americké kletby půjde klidně na WC, aniž byste se pro jistotu ohlíželi za sebe, jestli vás náhodou někdo nesleduje. Je to podivné, ale u filmu jsem se opravdu vůbec nebál. A to není pro horor dobrou vizitkou.

Co se chvály týče, tak si jí určitě zaslouží obsazení. Donald Sutherland je velmi dobrý, stejně tak Sissy Spacek ztvárňující jeho ženu. Rachel Hurd-Wood ztvárnila Betsy sympatickým způsobem, ale dobrou práci odvádí hlavně v momentech, kdy s jejím tělem necloumá duch. Ve chvílích, které mají být děsivé si stále zachovává příliš velkou dávku roztomilosti na to, aby diváka vystrašila.

Přiznám se, že jsem z filmu celkem zklamaný. Nevadí mi, že je film se obejde bez explicitně krvavých momentů, to není k fungujícímu hororu potřeba. Ovšem to, že se mu vůbec nevyděsí, to je pro horor špatná vizitka. Přestože například 3:15 zemřeš! (který se také odehrával v prokletém domě) nebyl vrcholem žánru, tak fungoval mnohem lépe a dařilo se mu slušně vystrašit. To Americká kletba neumí.

TIP: Viděli jste i Vy tento film? Podělte se v komentářích o Váš názor a přidejte vlastní bodové hodnocení!