Letopisy Narnie: Princ Kaspian – The Chronicles of Narnia: Prince Caspian

Z prvního dílu Letopisů Narnie se stal překvapivý hit. Do kasičky nasbíral více než 745 milionů dolarů. A jelikož literární předloha Letopisů Narnie od C. S. Lewise čítá sedm dílů, námětů na další filmová pokračování je dost.

Nyní přišly na řadu Letopisy Narnie s podtitulem Princ Kaspian. I když tento výlet do Narnie se horce těžce vyšplhal přes čtyři sta milionů dolarů na celosvětových tržbách, nic to nemění na tom, že je ještě o drobet kvalitnější než Lev, čarodějnice a skříň.

I když mnozí nepovažují první filmové Letopisy Narnie za kdovíjak úchvatnou podívanou, já osobně zastávám názor, že v žánru rodinných fantasy si vedly více než dobře. Trošku dětinské, ale současně atmosférické dobrodružství, které určitě nepotěšilo jen mé věčně nedospělé srdce, určitě nepatřilo z mého pohledu k filmům, které jednou zhlédnete a už se k nim nikdy nevrátíte.

A jakožto fanoušek jsem s napětím očekával další díl. Možná mě až příliš naplnilo předčasné nadšení a očekával jsem více, než jsem mohl dostat. Z počátku mě Prince Kaspiana totiž zaskočil poněkud línějším tempem, ve kterém se film nesl. Prvních pár desítek minut se v podstatě nic zajímavějšího neděje. Sice se seznámíme s novou postavou ústředního prince Kaspiana (Ben Barnes) a zjistíme, že jeho strýc mu pase po krku, protože touží po jeho místě krále, ale to je v podstatě asi tak vše důležité, co se dozvíme.

Tedy až na další informaci – zatímco v Anglii uplynul od poražení Bílé čarodějky (Tilda Swinton) jeden rok, v Narnii jsou to dlouhá staletí. Narniané byli vytlačeni lidmi a už jen vzpomínají na doby, kdy říši vládl král králů Petr (William Moseley), Královna Zuzana (Anna Popplewell), král Edmund (Skandar Keynes) a Královna Lucinka (Georgie Henley).

Princ Kaspian, který uniká z hradu před vojáky svého strýce Miraze (Sergio Castellitto), ale zatroubí na magický roh a přivolá zpět zmíněnou čtveřici původních vládců. Společně, i přes určité rozpory, se musejí postavit Mirazovi a jeho vojskům a nastolit mír mezi Narniany a lidmi.

Ale než dojde k finální bitvě, děj plyne až příliš líně (na můj vkus). Nikdo netvrdí, že by měla být každé dvě minuty akční scéna, ale přece jen, když se prvních čtyřicet minut skoro nic zajímavějšího nestane, trošku vás to odradí.

Ale pokud překousnete první tři čtvrtě hodinu (i když „překousnete“ je silné slovo, nejde o žádné utrpení), pak si jistě spravíte chuť. Film nabere na tempu a nesleví na něm až do závěrečných titulků. Byť není závěrečný střet tak bombastický, jak by s dvě stě milionovým rozpočtem být mohl, nepadá ani do průměru, který by Vás zklamal.

Potěší i dobře zvolený představitel prince Kaspiana. Ben Barnes sice místy působí trošku ženštějším dojmem, ale je to velký charismatický sympaťák, který by Vás mohl zaujmout. Co se týče představitelů Petra, Zuzany, Edmunda a Lucky, ti samozřejmě zůstali stejní. Pokud Vám tedy vadili už v předchozím filmu, nic se nemění, pokud jste je měli rádi (můj případ), pak se do natáčení pustili se stejným elánem, takže budete spokojeni.

Příliš mě ale nepotěšil výběr představitele Miraze, jako záporák není zrovna výrazný a navíc král i jeho lordové jsou jsi docela slušně podobní (co se týče fyzických atributů), takže se člověk občas těžko orientuje v tom, kdo je kdo.

Ale nakonec, mluvící zvířata jsou stále stejně roztomilá, Aslan je pořád ten nejfajnovější chytrý lev a Narnie je opět mystickým světem plný nádherných exteriérů, kam se vždy rádi vrátíte. A za dva roky budete mít opět šanci, chystají se Letopisy Narnie: Plavba Jitřního poutníka. Já se svezu rád.

TIP: Viděli jste i Vy tento film? Podělte se v komentářích o Váš názor a přidejte vlastní bodové hodnocení!