Ten Největší – Big Stan

Rob Schneider není zrovna nejoblíbenější komik, jeho filmy sice slušně vydělávají, ale někteří lidé jsou vůči nim (někdy až přehnaně) kritičtí. Samozřejmě, Deuce Bigalow: Dobrej striptér nebo Žába k zulíbání nejsou přehlídkou promyšlených gagů a útlocitného jemného humoru, ale přiznejme si, že existuje mnohem více přízemních komedií, které nedostávají takovou „čočku“ jako ty, ve kterých figuruje Schneider.

Ten Největší je Schneiderovou režijní prvotinou, v níž samozřejmě ztvárnil i hlavní roli. Ale nechte své kritické „já“ v klidu, nejde o žádný propadák, ani o komedii plnou tělesných tekutin, ale o velmi slušnou podívanou parodující filmy s vězeňskou a bojovou tématikou.

Opět tu není přítomen humor, u něhož byste museli dlouhé minuty dumat, co je vlastně pointou a čemu se máte smát. Gagy jsou přímočaré, nekomplikované, ale fungující. Fekálnosti jsou omezeny (byť by k tomu vězeňské téma nabádalo) na minimum, takže ti, kteří se znechuceně odvracejí od obrazovky, když dojde na poněkud lechtivější humor, budou spokojeni.

Příběh není složitý, podnikatel Stan (Rob Schneider) je obviněn z podvodu a odsouzen k nejméně třem letům vězení. Díky úplatku a oslizkému právníkovi Lewovi (M. Emmet Walsh) je mu trest odložen o šest měsíců, aby tak měl čas se připravit na to, co ho za mřížemi čeká.

Když se Stan dozví, že kromě jiného se tam může obávat anální „návštěvy“ spoluvězně, logicky mu zatrne. A tak se vrhne na posilování (za pomoci anabolik sehnaných od Čínského olympijského týmu) a trénink bojových umění. Ale příliš se nepohodne se svým trenérem, který ho vykopne (doslova) ze svého doja.

Naštěstí narazí na mistra, který si říká Mistr (David Carradine), který si pro něj připravil velmi tvrdý výcvik bojových sportů. Ten zahrnuje proražení dřevěných desek prstem, zvýšení odolnosti bradavek a pojídání živých škorpiónů.

V první části filmu si scénář utahuje z klasického klišé – ňouma se dostane do područí neporazitelného mistra. A David Carradine (který má s podobnými rolemi své zkušenosti) si z toho utahuje velmi rád. Jeho Mistr je dokonalou imitací moudrého staříka, který jen pohledem láme kosti. Kromě toho, že je to pěkný vagus, tak je to také notorický kuřák a poněkud neomalený host ve Stanově domě, což ne úplně dobře snáší jeho „pipinkovská“ manželka (Jennifer Morrison).

Následně se už Stan (plně připraven) přesouvá do vězení. A aby neztrácel čas, rovnou se vyptá, kdo je tu největší bouchač a od koho hrozí znásilnění. Všechny potencionální nepřátele si podá, aby bylo jasno, kdo je tu pánem.

Upřímně, když Schneider nakopává zadek hoře svalů, zápasníkovi Bobu Sappovi (který váží asi tak třikrát více než Rob), tak se smát musíte. Následuje bitka s „nácky“, naštvanými černochy a musí se nechat, že Schneider pravděpodobně prošel slušným výcvikem a jeho pohyby nepůsobí ani trochu amatérsky. Část stopáže, která je zasazena do vězení sází na zesměšňování „muklovských“ archetypů. Jsou tu například krutí svalovci, z nichž se nakonec vyklubou láskyplní milenci, je tu mexický gang, který si nenechá „sáhnout“ na panenku Marii a podobně.

Velký Stan tématu využívá v podstatě naplno, aniž by se uchyloval k trapnostem, utahuje si, z čeho může a daří se mu to. Vlastně až překvapivě dobře, když si uvědomíme, že za tím stojí Rob Schneider (jsem možná jeden z mála, ale já proti němu opravdu nic nemám).

Trošku problémové je zbytečně emocionální finále, kdy se hodně ubere na humoru a sází se na slzu vyvolávající scénky, ale i to se dá přežít.

Ten Největší je nadprůměrná komedie, s jejíž pomocí Schneider dokazuje, že umí být dobrý komik i režisér. Jeho odpůrci stejně nepřiznají, že se mu film povedl, ale ostatní jistě potvrdí, že jde o vcelku dobrou komedii, která zvládá pobavit.

Režie: Rob Schneider
Hrají: Rob Schneider, David Carradine, Jennifer Morrison, Scott Wilson, Richard Kind, Sally Kirkland, M. Emmet Walsh, Henry Gibson, Bob Sapp, Marcia Wallace

TIP: Viděli jste i Vy tento film? Podělte se v komentářích o Váš názor a přidejte vlastní bodové hodnocení!