Když mají stěny uši a nejistota svírá vyvěšeným telefonem zazní tichý smích nikdo nic netuší dalekohled z okna zírá přes ulici v temný cimře sedí jeden z nich Za klíčovou dírkou mihne se oko krátce když otevřeš dveře - zní už jen kroky po chodníku co s roztrženou obálkou ve vypáčené schránce anonymní dopisy chodí rovnou do podniku
Nenávidím špízly a nenávidím donašeče třicet stříbrných v jakékoliv podobě nenávidím špízly a nenávidím udavače než vzít něco od nich - budu žít radši v chudobě
V klidu někoho špehovat a potom ho prásknout i takovým způsobem se dají léčit mindráky sadou ostrých jehel se cizím životem šťourat a potom jít klidně spát - vše ve jménu morálky Stromy se prý ohýbají dokavad jsou mladý kde končí srovnanej strom a začne deformace neustále přibývají rostou jejich řady některým je špiclování víc než náplň práce
Nenávidím špízly a nenávidím donašeče třicet stříbrných v jakékoliv podobě nenávidím špízly a nenávidím udavače než vzít něco od nich - budu žít radši v chudobě |
|
Všechny texty jsou chráněny autorskými
právy jejich vlastníků a jsou poskytnuty pouze pro vzdělávací účely.
Pro více informací o autorovi tohoto textu navštivte
tyto stránky.