Otevři oči a podívej se ven je tam děsivě krásnej prosluněnej den
Černou kroniku slunce úsměv pozlatí zas někoho našli dole v řece pod tratí tak si obuj kecky a běž ochutnat den
Slunce hodí dolů pramen zlatejch vlasů a ty všechno mění v nebývalou krásu lidi čumí do země v dlouhý frontě na štěstí a stažený rolety nic dobrýho nevěstí fantazie leží s kudlou v zádech klečí u ní klaun, hořký úsměv na rtech všichni stojej dál a vůbec nic se neděje však co by taky mělo - je jen slunečnej den...
Otevři oči...
Pod zemí i nad ní honí se krysy zase se sem vrací starý dobrý časy vlezlá melodie, která se dřív zpívala jenom nostalgie už nejí to co bývala modré nebe obláčky z kremace špiní rozrůstá se stádo vypasenejch sviní je to tak ňák normální a vůbec nic se neděje však co by taky mělo - je jen slunečnej den... |
|
Všechny texty jsou chráněny autorskými
právy jejich vlastníků a jsou poskytnuty pouze pro vzdělávací účely.
Pro více informací o autorovi tohoto textu navštivte
tyto stránky.