V otázkách hledáš pravdu, kterou znám, už naše láska není pozemská. Kolikrát spolu, opak každý sám. Jsme jako zrnko písku v hodinách.
Když mráz po zádech vůbec nemrazí, a z nás zůstalo jenom já a ty. Jsme jak popsaný kousek papíru, Náš úvěr na míru, se nevýhodným stal.
Refrén: Nic víc, než prázdný rám, do nového rána nepospíchám, slova zůstanou, my půjdem dál. Nic víc nečekej, hra je bezejmená.
Do mého románu jsi vstoupil rád a s tebou věčných slibů vodopád. Ve vzduchu visí jenom možná, snad jsi jako chladný vítr tolikrát.
Prý měsíc hvězdy nikdy nezradí a z nás zůstalo jenom já a ty. Už padaj z nebe mokré provázky, prší nám do lásky, je konec jak se zdá.
Refrén
Jsou ulice bez jména v nichž se ztrácím, najednou najednou se mi den dlouhý zdá. A místa tak vzálená kam se vracím. Nečekej nečekej to už nejsem já.
Refrén 2x |
|
Všechny texty jsou chráněny autorskými
právy jejich vlastníků a jsou poskytnuty pouze pro vzdělávací účely.
Pro více informací o autorovi tohoto textu navštivte
tyto stránky.