Vzhůru k výšinám
Vondráčková, Helena
Platinová Helena (2002)

Neboj se a pojď,
hmm budem stoupat jako ptáci.

Vzhůru k výškám,
vzhůru k výškám.

Až nad mraky a dým,
za sluncem palčivým,
až k hvězdám, až k hvězdám.
Stačí jeden krok,
zem se pod nohama ztrácí.

Vzhůru k výškám,
vzhůru k výškám.

Neboj se výšek a poleť se mnou,
slunečným dnem a nocí temnou,
výš a výš.

Já chtěla bych mít svůj aeroplán,
lítat v oblacích jak kormorán.
Vznášet se a stoupat
a vánkem dát se houpat,
za jasných, krásných, letních rán.

Neboj se a pojď,
hmm budeme se spolu vznášet.

Vzhůru k výškám,
vzhůru k výškám.

Až nad oblaka kouře,
nad magnetické bouře,
až k hvězdám, až k hvězdám.

Potom uvidíš,
světla v městech z volna zhášet.

Zpátky k vískám,
bílým chýskám.

Nad komíny a špičkami stromů,
k večeru se pak vrátíme domů k nám,
tak pojď.

Já chtěla bych mít svůj aeroplán,
lítat v oblacích jak kormorán.
Vznášet se a stoupat
a vánkem dát se houpat,
za jasných, krásných, letních rán.

Vzhůru k výškám,
vzhůru k výškám,
vzhůru k výškám,
vzhůru k výškám,
vzhůru k výškám.