Dívám se. Dívám - a ty spíš. Matně se leskne malý kříž. Stoupá a klesá tvoje hruď. A já si říkám: Bůh jen suď, zdali, až jednou blýskne se a vítr liják přinese, vezmeš mě k teplu pod svůj plášť. Ach, zda to pro mě uděláš?
Když budu sedět nehnutě a zase znovu zklamu tě svým dojmem, že jsem na poušti a že mě štěstí opouští, zeptáš se: "Kam jsi oči dal? Tvá šťastná hvězda svítí dál! Jdi za ní, já tu držím stráž..." Tak se ptám, zda to uděláš, pro mě uděláš.
Co když se těžce zadlužím? I ten kříž prodáš? Co já vím... Když mě mé masky unaví, stáhneš mě k sobě do trávy a klidně řekneš hroznou lež: "Na svoje léta hezkej jseš. Před sebou ještě všechno máš..." Ach, zda to pro mě uděláš?
Co když mě zapřou přátelé a budu s cejchem na čele podroben strašné žalobě? Vzkážeš mi: "Stojím při tobě. Jediná vždycky budu stát i když ti celý svět dá mat. Věřím ti všecko. Braň se, snaž...?" Tak se ptám, zda to uděláš.
Stoupá a klesá tvoje hruď, tak spolehlivě jako rtuť, na teploměru našich dní. Ráno svět zuby vycení a mně se mnohé nezdaří. Ale tvé prsty po tváři mi zvolna přejdou, každý zvlášť. Vím, že to pro mě uděláš.
Vím, že to pro mě uděláš. Všechno uděláš. |
|
Všechny texty jsou chráněny autorskými
právy jejich vlastníků a jsou poskytnuty pouze pro vzdělávací účely.
Pro více informací o autorovi tohoto textu navštivte
tyto stránky.