Tak ještě tenhle flakón šmolkový Denim Blue, ne zrovna ostrou břitvu a štangli salámu, půl tuctu kapesníků na bůhvíkolik dnů... Budeš feš, uneseš všechno v podpaží.
Snad navrch ještě flašku, placatou jak stín, a plnou jak ten kufr - tak zpola, v nejlepším. Jó, takys přines hřebík, na ten však pověsím raději naději Moc už neváží.
Tys tenkrát přitáh nápěv, falešnej jak ty sám. A věčně sis ho pískal. A věčně sis ho hrál. Na víčka od plechovek, na hřeben a tak dál. No a dnes jako rez všude vyráží.
Už proto bys měl běžet, už bys měl vážně jít. Jen přitom dávej pozor, aby ses neohlíd a neviděl mě sedět a přímo z láhve pít. Řek bys, že potíže mám snad s kuráží.
A takys přines vítr, nosils ho jak štít. A slunce jako klenot, a pořád's ho chtěl mít. Dost často jsi byl grázl, jen nikdy škarohlíd. Jémine, jak by ne. Měl jsi toho dost.
To všechno si zas neseš pryč v prázdný bagáži. A že je toho tolik mě vlastně zaráží. Tak zatímco teď šlapeš snad někam k nádraží já jsem plonk a tvůj song hryžu jako kost. Tak dost. |
|
Všechny texty jsou chráněny autorskými
právy jejich vlastníků a jsou poskytnuty pouze pro vzdělávací účely.
Pro více informací o autorovi tohoto textu navštivte
tyto stránky.