Dlouho čekal na ten den, chlapeček z periférie, co s kámošema na ulici trávil svoje volný chvíle. Postávali na chodníku ve večerních hodinách, když blížila se jiná horda nikdo neměl žádnej strach. Slo dalo slovo, padla první rána, bitva jako v kině, co konči neprohraná. Pak se rychle vrhli na bandu nepozvanou, aby všichni ukázali, že nestojej stranou. Chtěl ukázat co je v něm, chlapeček z periférie, aby vo něm všichni řekli, že má ránu jak když kopne bejk. Chyt prvního co stál mu v cestě, ránama ho zasypal. Když potom ten druhej padnul, tak zběsile kopal dál. Pak už nikdo npřemejšlel, kdo je vlastně v právu, a tak trubka ocelová rozbila mu hlavu. Zvolna padal na zem přitom život z těla unikal a už bylo pozdě ptát se jestlipak ten šok za to stál. Pak chtěl každej vrátit čas, ale pozdě bylo, slzy v očích a po zádech běhal mráz. Dlouho čekal na ten den chlapeček z periférie... ! |
|
Všechny texty jsou chráněny autorskými
právy jejich vlastníků a jsou poskytnuty pouze pro vzdělávací účely.
Pro více informací o autorovi tohoto textu navštivte
tyto stránky.