Svatba
Čechomor
Čechomor Proměny Tour 2004 (2004)

Stála svatba stála,
do bílého rána,
v pondělí celý den,
celý boží týden.

Ty družbo nejmladší,
proboha tě prosím,
neukládej mě s ním,
nebo umřít musím.

Byť bys i umřela,
ty s ním spáti musíš,
bože můj otče můj,
k čemu ty mě nutíš.

Když bylo k půlnoci,
k dvanácté hodině,
obrať se ty milá,
mladým líčkem ke mně.

Já se neobrátím,
svou krásu neztratím,
krásu bych ztratila,
pannou bych nebyla.

Za klobouček sáhnul,
ostrý meč vytáhnul,
svojí nejmilejší,
do srdéčka bodnul.

A ráno raníčko,
ženky se schodily,
jeho nejmilejší,
snídani strojily.

Její stará máti,
do komůrky vkročí,
svoje bílé nohy,
v jasnej krvi smočí.

Ach bože rozbože,
co sem udělala,
že sem tu svou dceru,
na ten slib nahnala.

A hosti se ptají,
jaký jí šat dají,
nedejte jí ženský,
dejte jí panenský.