Od svítání do setmění
bez ustání na útěku
jeden jako druhý
běží hnáni silou tužeb, vzteku
na útěku zjevném
na útěku potají
na útěku po cestách
které konce nemají
Slepý ulice útěků do sebe
slepý ulice útěků do Nebe
slepý ulice toho co bylo
slepý ulice toho co bude
slepý ulice útěků před láskou
slepý ulice útěků před strachem
slepý ulice a cesty nikam
slepý ulice útěků
sám před sebou
Po příchodu noci
začíná bít srdce na poplach
to za provaz tahá zvoník
nesoucí jméno Strach
Noc bývá plná stínů
modlících se o zázrak
a Smrt čeká na svítání
ve slunečních hodinách
Všechno se nám nějak vymklo z rukou
útěk pro útěk jen zbývá
cesta je jak ostří nože úzká
ztrácí se za obzorem
Ozvěna vrací kroky bosých nohou
kamení barví horká krev
pozvolna vůli její vůně ničí
utíkáme stále dál
před sebou samými
Od svítání do setmění bez ustání… |
|
Všechny texty jsou chráněny autorskými
právy jejich vlastníků a jsou poskytnuty pouze pro vzdělávací účely.
Pro více informací o autorovi tohoto textu navštivte
tyto stránky.
Přidat komentář
Vypsat všechny