Tři tečky za větou
Zich, Karel
Vzpomínání (2004)

Mít němou tvář, tak radši mlčím
člověk však musí říkat své
být trochu větší, tak se skrčím
pokud nevím o co jde
tvůj případ jinou formu má
mluvíš jen ty a mlčím já.

Já jsem nikdy v podstatě
netrpěl nedostatkem slov
jenom ty nečekáš ani na doslov
tak jen mávnu rukou
a pak za pomlkou
udělám tři tečky za větou
ty na rozdíl ode mne
rozpoutáš slovní uragán
vichřicí odehnán
kráčím ránem sám
až nebudu v domě
zůstanou tu po mně
jenom tři tečky za větou.

Nevím, co tobě můžu říkat
jsi přebornice v mluvení
tím pádem ve mně začla vznikat
touha po stálém mlčení
potichu vytratím se ven
mluv sama dál do čtyřech stěn.

Já jsem nikdy v podstatě
netrpěl nedostatkem slov
jenom ty nečekáš ani na doslov
tak jen mávnu rukou
a pak za pomlkou
udělám tři tečky za větou
ty na rozdíl ode mne
rozpoutáš slovní uragán
vichřicí odehnán
kráčím ránem sám
až nebudu v domě
zůstanou tu po mně
jenom tři tečky za větou.

Já jsem nikdy v podstatě
netrpěl nedostatkem slov
slova jsou zbytečná
mlčení je kov
najednou rozpoutáš
slovní uragán
vichřicí odehnán
kráčím ránem sám
teď už nejsem v domě
zůstaly tu po mně
jen mé tři tečky za větou.