Svět se hroutí sám
Zich, Karel
Nejde zapomenout (2004)

Jak se špína valí řekou
voda nemá kudy plout
tou jedovatou stokou
plavem spolu

Večer přikryjem se dekou
pokud najdem čistý kout
a ráno prázdnou loukou se vydáme dolů

Tak přes den brodíme se bahnem
kdy se těšíme na tu noc
kdy navzájem si zahnem – ne ale moc
to není technologický kolaps
ne, ne, náš svět se hroutí sám

A jak se slunce v kouři ztrácí
zdá se, že jsme slepí dost
když hledáme své nebe
jenom tak pro radost
tam nevede žádná cesta, jednu najdem
mimo vesnic a města
je nám fajn

To není problém těch, co se hroutí
ne, ne, náš svět je dál, náš svět je dál
náš svět se hroutí sám