(Jiří Březík / Václav Kopta) 3:14
Hana Zagorová
Jen málokdy se smál. V dýmu se ztrácel jeho stín, znal jména katedrál toulavých psů i starých vín, měl smlouvu s Paříží. Když zrovna nespal za mříží, že smí mě jednou do těch míst sebou vzít.
Z těch slov, co šeptával, znala jsem s bídou sotva pár. Bůh ví, co povídal, mělo to spád a byl v tom žár, jak málo stačí říct… Hned všechno víš a nevíš nic; a ze dvou slov jak z létavic je vyznání.
Je t´aime, Je t´aime. Velký třesk všech souhvězdí jen pro nás dva teď začíná.
Pro pár slov se ztrácí dech a kdo ví, jestli vzpomíná. Jestli vůbec vzpomíná…
Jak s míčky v osudí zkoušíme s láskou vabank hrát, když ráno zastudí. Umíme víc než jenom lhát. Přívaly slz se přeženou jak hejno racků nad Seinou… Tak zase zítra navečer v kavárně blízko Sacré Coeur.
Je t´aime, Je t´aime. Velký třesk všech souhvězdí jen pro nás dva teď začíná. Pro pár slov se ztrácí dech a kdo ví, jestli vzpomíná. Jestli vůbec vzpomíná…
Je t´aime, Je t´aime.
Velký třesk všech souhvězdí jen pro nás dva teď začíná. Pro pár slov se ztrácí dech a kdo ví, jestli vzpomíná. Jestli vůbec vzpomíná…
Jestli jak já vzpomíná… |
|
Všechny texty jsou chráněny autorskými
právy jejich vlastníků a jsou poskytnuty pouze pro vzdělávací účely.
Pro více informací o autorovi tohoto textu navštivte
tyto stránky.