(Pavel Vaculík / M. Černý) 3:37
Hana Zagorová
Ztracená, podobná vzpomínkám, docela malinká jako půlnoční chvíle. Ztracená, z posledních poslední, bydlím v závěji dní jako náš loňský výlet.
Ztracená jako list podzimní, často tak naivní, že se už nepoznávám. Ztracená v kruhu tvých známostí, posedlá žádostí, když jdu spát i když vstávám.
Chci tě mít, mít tě tak blízko jak dřív. Nic víc už mít nemusím, jen blízko co nejblíž tě mít, tak toužím být ztracená.
Ztracená v barevných představách, jako když přistává
k pondělním ránům víkend. Ztracená pátravým pohledům zvědavých sousedů jak věta s otazníkem.
Chci tě mít, mít tě tak blízko jak dřív. Nic víc už mít nemusím, jen blízko co nejblíž tě mít, tak toužím být ztracená.
Chci tě mít, mít tě tak blízko jak dřív. Nic víc už mít nemusím, jen blízko co nejblíž tě mít, a zůstat toužím ztracená. |
|
Všechny texty jsou chráněny autorskými
právy jejich vlastníků a jsou poskytnuty pouze pro vzdělávací účely.
Pro více informací o autorovi tohoto textu navštivte
tyto stránky.