Náhodou
Vondráčková, Lucie
Mayday (2003)

Já
někdy se ptám
kolik jen tváří
ve vlnách mě míjí
Ten nebo ten
co pro mě má
a co mu dát můžu já
příběhů

Kolikrát
právě teď
někdo v dálce váha
Má již, když má za čím jít
anebo má to vzdát

Dá se říct
jak co má se stát
a záleží
na našich snech
váze všech
našich přání
s kým kdo má se rád

nebo
náhodou
jen jedna z hvězd je má hvězda
náhodou
dávno se ví kdo k nám patří
Náhodou
jedinou
velikou
náhodou
Já a ON

Vím
kdybych šla dřív
o malou chvíli
s ním se nepotkávám
Úsměvů pár
na každej den
No teda já se mám

Co když tím
víc a víc
hra se rozehrává
Pak na nás závisí jen
jak bude nekonečná

Dá se říct

...