autor: Hana Sorrosová
Ať si říká kdo chce svý on příjde já to vím zvládne jedním mávnutím to s čím tu zápasím
Jen když smůla blíž se zdáš málem vítězí Ptám se jakej může tak být ten co z dálky přichází
R.: Ať je jak vítr Ať ví co chce přitom sám sobě se dovede smát Jak zvlášní a zvlášť někam vítr tam plášť a má sílu které neodolám
Ať je jak vítr Nikdo ho nespoutá jen když on sám bude to chtít dřív tajfun a hráč teď můj vánek a stráž a když k ránu snad má chuť zas jít neuletí..
Jiným zdá se dávám pít až do dna trápení mí srdce že zůstává v tý skále míle vzdálený Čím víc ta pouť je dlouhá tím víc jich odradím On dál už na nic nečeká a prostě sám mě pohladí
R.:
Co vidím slyším cítím všechno mu dám.. Na tohle velký vzkříšení čekám dál a to doufání je k zbláznění
S větrem v zádech ať blíží se k nám teď už nesmí to vzdát uvěřím, že on má tu už vát napořád
R.: R.:
Ať je jak vítr Ať ví co chce přitom sám sobě se dovede smát ... Ať je jak vítr! |
|
Všechny texty jsou chráněny autorskými
právy jejich vlastníků a jsou poskytnuty pouze pro vzdělávací účely.
Pro více informací o autorovi tohoto textu navštivte
tyto stránky.