Džíny
Vondráčková, Lucie
Atlantida (1995)

Byl to krámek pod podloubím schoulený,
prodavač se tíhou let skláněl.
Říkal děvče ty džíny jsou kouzelný,
kdo je koupí, neprohloupí,
hlas mu divně zněl -
a mě pomalu dochází že asi pravdu měl.

Ref:
Jen za tebou ty džíny jdou,
ať dělám co dělám,
tak k tobě mě to táhne blíž.
Jen za tebou ty džíny jdou,
tou cestou necestou
a i když o tom zdá se už víš...

Ty nezastavíš,
nemysli že ráda tě mám.
Já jen milionkrát,
zastavit stát -
říkám džínám kouzelným...

Že mi budeš věřit ani nečekám,
marně bys ten krámek teď sháněl.
Já moc dobře vím proč ho dál nehledám,
není už kam jít -
pod podloubím žádnej krámek prej neznají.

Ref:
Jen za tebou...

Ref:
Jen za tebou...

Ty nezastavíš,
co všechno dneska může se stát.
Zírám, musím však říct,
že čím dál tím víc -
bývám v džínách kouzelných