Dr. Smůla
V.T. Marvin
CD 5 / Poloprofesionálové (2004)

Možná už ráno že jsem špatnou nohou vstával,
ten den hned od začátku byl jak blbej vtip.
V tramvaji hrůza, ranní špička – prostě nával,
jak pátek třináctýho, hororovej trip.

Kašlu na práci, jedu rovnou do hospody.
Čas mi dnes neutíká, je jak línej had.
Žízeň jak trám, a proto po třech beru schody,
a co čert nechtěl, rovnou na hubu jsem pad.

R: Já vím a jedno řeknu vám:
na tyhle věci smůlu mám.
Já vím, už ani nedutám,
já prostě dneska smůlu mám.

Nechci dál pokoušet, sednu si někde v rohu.
Spočítám zuby a nadávám na osud.
Však sotva přehodím jen přes nohu si nohu,
ozve se od výčepu: „Sorry, došel sud.“

Tak aspoň hodím okem k vedlejšímu stolu.
Sedí tam sama, možná leze na ní spleen.
Když jsem si přised, říkám: „Zvu tě na kofolu.“
Jen zvedla hlavu a pak poblila mi klín...