vaří se káva v kastrůlku bobtnaj fazole
nejprve vstává má věrná herní konzole
zblízka se koukám do vzteklých očí činčily
snad jsem jí dával večer žrát
a v naší obci sykání z domků napoví
kámoši sobci otvíraj první lahvový
tak ve dvě ráno jsme zas na statku končili
činčila kouše k lampě drát
volaj už sály kapelní vůz mě odváží
nevím to zdali vrátit se zpátky odvážím
znám totiž místa
kde pšenka v knajpě kvete nám
na stole můžu klidně spát
když je den otců není čas na sentiment
blíží se odsun myslí si že jsem dement
manželka další který jsem všechno nechal
visačku z festivalu
mastičku z kostivalu
i žrádla pro činčilu dost
mí vrstevníci zběsile tlačej na pedál
po vrstevnici já šlapu rovnoměrně dál
manželky sbírám je tam už ňákej veterán
jen nechci dlouho zůstat stát
když je den otců není čas na sentiment... |
|
Všechny texty jsou chráněny autorskými
právy jejich vlastníků a jsou poskytnuty pouze pro vzdělávací účely.
Pro více informací o autorovi tohoto textu navštivte
tyto stránky.
Přidat komentář
Vypsat všechny