Hroch
Tři Sestry
Hudba z marsu (1995)

Přítomnost pádí jak splašenej hroch, moje hlava nebohá hoří jako stoh,
kéž bych za to moh, kéž bych za to moh, minulost nejistou, nevidím za příští roh.

A jsem tu jenom na votočku, vydělat si ňáký prachy,
vobčas sbalit pěknou kočku, potom umřít strachy.
Dřív jsem byl hodnej hoch, dřív jsi byl hodnej hoch,
dřív jsem byl hodnej hoch, dřív jsem byl hodnej hoch.

Život mi málo stačí, čas tiše kvačí,
navím odkud začít, noční můry temný tlačí.
Ale bejt hodnej hoch, moc bych si nepomoh,
život ostrej jak chilli trvá jenom chvíli a
za všechno se střílí.

A jsem tu jenom na votočku, vydělat si ňáký prachy,
potkat, sbalit pěknou kočku, potom umřít strachy.
Dřív jsem byl hodnej hoch, dřív jsi byl hodnej hoch,
dřív jsem byl hodnej hoch, dřív jsem byl hodnej hoch.