Kdo se má pořád na ty ksichty dívat, když ráno přídeš z hospody,
jak se chceš aspoň chvíli přestat kývat, na sobě kabát z vostudy.
Kdo se má pořád na ty ksichty dívat, v perníku jedeš na kila,
přestala jsi se včera v noci hýbat, mrzí mě žes to přežila.
Šílená, vždyť ty si šílená, vždyť ty si šílená, jedem zkažená,
šílená, vždyť ty si šílená, vždyť ty si šílená, jedem zkažená.
Nechci už dál v noci vstávat, kličkovat proudem zvratků tvých,
celej den kolem s hadrem skákat, tak si seber ten svuj crack, a di pryč!
Nechci už s vlkodlakem postel sdílet, pach smrti z tebe na mě dejch,
bojím se jak skončí tvůj další výlet do světa slonů růžovejch.
Šílená, vždyť ty si šílená, vždyť ty si šílená, jedem zkažená,
šílená, vždyť ty si šílená, vždyť ty si šílená, jedem zkažená.
Přidat komentář
Vypsat všechny