Každé jaro z velké dáli vlaštovky k nám přilétali, někdy až dovnitř do stavení. Pod střechou se uhnízdili, lidé kteří uvnitř žili rozuměli jejich švitoření.
O dalekých krajích, hlubokých mořích, divokých řekách, vysokých horách které je nutné přelétnout.
O nebeských stezkách, zářících hvězdách, o cestách domů, o korunách stromů kde je možné odpočinout.
Jsme z míst která jsme zabydlili z míst která jsme opustili z cest které končí na břehu.
Jsme z lidí i všech bytostí, jsme z krve a z masa z kostí. Ze vzpomínek snů a z příběhů.
Jsme jako ti ptáci z papíru draci létáme v mracích a pak se vracíme zpátky tam kde připoutaní jsme.
Jsme lidské bytosti z masa a kostí jsme jenom hosti na tomhle světě přicházíme odcházíme.
A chceme mít jisto že někde je místo že někde je hnízdo odkud jsme přišli a kam zas potom půjdeme spát.
Že někde je domov, že někde je hnízdo útulno čisto, někde je někdo kdo čeká na nás na návrat.
Tam v dalekých krajích hlubokých mořích divokých řekách ve vysokých horách které je nutné přelétnout.
Tam v nebeských stezkách zářících hvězdách na cestách domů v korunách stromů kde je možné odpočinout.
Tam v dalekých krajích hlubokých mořích divokých řekách ve vysokých horách které je nutné přelétnout.
Tam v nebeských stezkách zářících hvězdách na cestách domů v korunách stromů kde je možné odpočinout.
taco@taco-beru.name |
|
Všechny texty jsou chráněny autorskými
právy jejich vlastníků a jsou poskytnuty pouze pro vzdělávací účely.
Pro více informací o autorovi tohoto textu navštivte
tyto stránky.