Léta chovám činčily,
mám jich celý oddíly.
Jedna z nich má divný vize,
do Chile chce navždy zmizet.
Žije jako v Bastile,
jejím snem je splašit káru
a do Chile vzíti čáru.
Povídám tý činčile
nelez holka do Chile.
Pro hlodavce tam jsou ghetta,
dědictví z dob Pinocheta.
I když jsem furt opilej
(nejdu pod dvě promile)
vyvádí mě celkem z míry,
že chceš zrovna do tý díry.
Nemohu ji nevyslechnout,
činčila je moje všechno.
I když má svý divný zvyky
nevyměnil bych ji s nikým.
Rozmlouvám svý činčile
její nápad zběsilej.
Každej má svý slabý chvíle,
zapomeň už na to Chile.
Na to řekla Činčila,
u tebe jsem skončila.
Vždycky jsi byl pěkná svině,
jdeš jen po mí kožešině.
Nemohu ji nevyslechnout,
činčila je moje všechno.
I když má svý divný zvyky
nevyměnil bych ji s nikým.
Její pohled plnej vášně
zapůsobil na mě zvláštně.
Její pohled plnej sexu
byl okrasou zverimexu. |
|
Všechny texty jsou chráněny autorskými
právy jejich vlastníků a jsou poskytnuty pouze pro vzdělávací účely.
Pro více informací o autorovi tohoto textu navštivte
tyto stránky.
Přidat komentář
Vypsat všechny