Daniel Barták/Marek Libert
To byla noc
a nenaspal jsem toho moc.
Teď už mám dost
a čekám trochu na pomoc.
Mám už jenom jedno přání,
chci tě dostat do svítání, jen tak proradost.
Bojím se, že takhle k ránu
do srdce ti nedosáhnu, nechci být jen host.
Pocem, nebuď hloupá,
jsem ten, který doufá…
Jsi mým dnešním cílem
chci tě dostat písní a ne vínem.
Pocem, nebuď hloupá,
vždyť z očí mi to kouká.
A to, že hořím touhou,
za to můžeš ty a ne náhodou…
Chtěl jsem ti říct,
že dokázal bych mnohem víc!
Jen mi to věř
a do náruče mé se svěř.
Neříkej, že ti to vadí,
když ti někdo tělo hladí, to by bylalež.
Každý den, když nebe ztmavne,
říkám si, jak je to snadné fakt se na totěš.
A proto říkám…
Pocem, nebuď hloupá,
jsem ten, který doufá…
Jsi mým dnešním cílem
chci tě dostat písní a ne vínem.
Pocem, nebuď hloupá,
vždyť z očí mi to kouká.
A to, že hořím touhou,
za to můžeš ty a ne náhodou…
Pocem, nebuď hloupá…
Přidat komentář
Vypsat všechny