Strážci majáků
Schelinger, Jiří
Zemětřesení (1993)

Hádej kam tahle bárka míří,
já domov tomu říkat smím,
tak volny se cítím v tuhle chvíli,
jen tady najdu klid a mír.
Mýlí se, kdo myslí, že šílím,
mýlí se, kdo mne zrazoval.

K cíli mi zbývá mizerných pár metrů,
co bude dál mě neděsí,
můj domov teď bude pustá skála,
a maják do tmy svítící.
Mýlí se, kdo myslí, že šílím,
mýlí a já bych si to přál.

Žít musí strážci majáků,
jen tak bez lidí, kdo by o to stál,
já přísahám, bez váhání můžu
slíbit vám držet s vámi stráž...
... já se vším pouta jsem dávno přetrhal.

Kolem je vidět ze skály pusté moře,
kamenný ostrov – pustý kraj.
To už se stmívá! Tak pojď a rozsviť lampu,
ať lodě jistou cestu maj.
Svítí, to světlo každý vidí,
svítí, já ho rozžíhal.

Hej ty, až budeš sedět doma v teple,
vzpomeň si kdo ti pomáhal,
zamávej z dálky, řekni díky
a poslechni si píseň mou.
Svítí, to světlo každý vidí,
svítí, já ho rozžíhal.

Žít musí strážci majáků,
jen tak bez lidí, kdo by o to stál,
já přísahám, bez váhání můžu
slíbit vám držet s vámi stráž...

Jé, díky vám, díky vám, díky vám,
jé, díky vám, díky vám, díky vám.