Cesty
Schelinger, Jiří
Zemětřesení (1993)

Po neschůdných cestách kráčím,
kolem srázy příkré, kluzké jsou,
v potocích své nohy máčím,
plných kamenů, ještě je dřou.
Vítr a déšť, ať je noc nebo den
se mnou stále jdou,
trhají můj plášť, vodou bijou moji tvář,
zdá se baví se moc tou nebehrou.

Po neschůdných cestách kráčím,
kolem srázy příkré, kluzké jsou,
kupředu chce člověk dokud dýchá,
i kdyby měl lézt po kolenou.
Já vstávám a padám každý den nejednou,
na cestu se dávám, dávám,
na neschůdných cestách najdeš stopy mé,
na neschůdných cestách hledej, hledej, hledej mě!

Po neschůdných cestách kráčím,
kolem srázy příkré, kluzké jsou,
kupředu chce člověk dokud dýchá,
i kdyby měl lézt po kolenou.
Jdu rychle jak stačím a bolestí
značím tuhle dráhu svou,
já vstávám a padám a vstávám a padám,
snad mě roky k cíli dovedou..

Na neschůdných cestách, jež jsou prokleté,
na neschůdných cestách najdeš stopy mé,
na neschůdných cestách hledej, hledej, hledej mě!