Kdysi dávno chtěl jsem lítat,
vidět ráno slunce svítat,
dříve než ho spatří ostatní...
Duhou skel a mýdla
rostla mým přáním křídla
rostla má touha a já s ní...
Chtěl jsem být princem, který
hledá Modrou Zem,
kde tajou pouště, hoří sníh...
Knížka, kterou Saint Exupery
napsal s úsměvem.
Byla hvězdou mých nocí klukovských...
Kdysi dávno znal jsem kouzlo,
kterým nebe na zem sklouzlo,
vždycky když jsem šťastný usínal...
Můj sen v spánku čistém
plavil se s Monte Christem,
Aladin mou lampu zhasínal...
Chtěl jsem být princem, který
našel růži svou,
co vždycky poví kdo je lhář....
Knížku, kterou Saint Exupery
nazval pohádkou,
každou noc jsem si dával pod polštář...
Kdysi dávno znal jsem tóny,
žluté jako lampióny,
které někdo k hvězdám vystřelí...
Svět byl víc než sálem
a já jsem zaspal málem
chvíli kdy byl jsem dospělý...
Stal jsem se mužem, který
hledá Modrou Zem
a dodnes uměl bych si hrát...
Knížku, kterou Saint Exupery
napsal s úsměvem
z očí maličkých princů
čtu si rád......... |
|
Všechny texty jsou chráněny autorskými
právy jejich vlastníků a jsou poskytnuty pouze pro vzdělávací účely.
Pro více informací o autorovi tohoto textu navštivte
tyto stránky.
Přidat komentář
Vypsat všechny