Kámen ve zdi sebou hýb Pak mě kdosi oslovil Přátelsky mě obejmul Říkal hochu pozměň styl Tóny na dně noční jámy Někdy dělal hrozný fámy
Proč jen já měnit styl stále mám Proč jen já příbuzným se všem teď zdám Proč jen já takovouhle smůlu mám Vždyť já nejsem žádnej hošánek váš
Kytarou blesk náhle sjel Leč pán mě sledoval Tlustý chlapec rytmus dřel Já lehce stepoval Tóny na dně noční jámy Někdy dělaj hrozný fámy
Proč jen já ......
Dál, v kulisách města, hledám skrýš Kde nikomu nevadí, že tančím jak torpédo Se síťkou ve vlasech, v saku ze záclon A s dřevěnou růží, která nevoní Ale vždy navodí tu děsně uštvanou radost vědomí Těch našich klackovitých let Které si nedáme vzít, i když jsou třeba už pryč A tak dál stále hledám tu skrýš Kde ti nikdo a nikdy neřekne to proklaté „hele mladej, co vyvádíš?“ Ale třeba: „Hrome, ten chlapík tancuje šíleně, Kousla ho snad Tarantule, nebo co.“
„Tady meziměsto... promiňte omyl“. |
|
Všechny texty jsou chráněny autorskými
právy jejich vlastníků a jsou poskytnuty pouze pro vzdělávací účely.
Pro více informací o autorovi tohoto textu navštivte
tyto stránky.