Schyzoidní klub
Michael Kocáb
Cha,cha
To jsou věci
Tuhle jsme se vypravili
na kávičku na rakvičku, však
nezmohli jsme se na více
než na Holešovice
Nesměle jsme se proplížili
do ňákýho dvora, kde to
rachtalo, rotovalo,
kouřilo, šajnovalo
hučelo, civělo,
močilo a čírovalo
Začalo to trapasem.
Sotva totiž used jsem, spíš
dřepl a cekl, že
sekl se a spletl jsem si
století, že zcela “šůr”
nám na palice něco přiletí
Od protějšího popelníku
něco náhle zpozornělo
roztáhlo to hubu
chechtalo se mé maličkosti
kam prej mne sem nesou kosti
do schizoidního klubu
Mladej
nám to nandej
my rádi se zase
zlomíme v pase
Mladej
nám to nandej,
ať nám to více
natrhne plíce
Tak to je vážná věc
Ten kluk je cvok nebo umělec
Kde se vzal - to nevím
Jen s úžasem hledím na
fatu morgánu ze smetiště
spojení nebe a propadliště
rezivé drůzy oslavných tvarů
medůzy v pivovaru
Mladej
nám to nandej
my rádi se zase
zlomíme v pase
Mladej
nám to nandej,
ať nám to více
natrhne plíce
. brakuje skládky a
drátky si zpátky
stěhuje a teorii
sklí, jen s chaosem pracuje,
za nosem. Bez povykůů a
cavikůů hranice bo-
ří, ze šrotu a odpadu fa-
mózní hejblata tvo-
ří. Ohýbá, šroubu-
je, řeže a cínuje,
kouří, vaří, taví, paří,
a taky dobře hospodaří
Žádnej hňup, . to není,
štětcem je mu svářečka
A plátnem:
Schyzoidní klub
Přidat komentář
Vypsat všechny