Navždy
Phonetix
Navždy (2004)

Do dnů já tiše vplouvám
roztouženej dál žít,
když s ránem v očích vstávám,
mý srdce začíná zas´bít.
Pak slyším náhle svůj pláč,
pak slyším zvony znít,
když s nocí hledám její tvář,
tvář duše mý,já vím,
že:

1/Vzdálenej je most,
most přes mou budoucnost,
v ní vzdálenej je soud,
kde opouštíš mě s tmou.

2/A tak veď mě ve tmě dál
má touho neklidná,
tak veď mě ve tmě dál,
než na cestu se dám.

A tak pláčou v nás
pláčou únavou
s životů,co čas
nám svěřil do rukou.
Navždy snům good bye
pak s nekonečnou tmou,
navždy dnům,nám daj,
a my půjdem za duhou.

3/Je nám dána plná moc
žít jen tak pro radost,
dem stále s otázkou
za odpovědí svou.

4/Sme životů svejch film,
jsme pány vlastních chvil,
sme věčnejch dnů jen část,
pár vteřin v hodinách.
-//-