Vítr, mlha, mráz, nohy jen mátožně se vlečou dál
Pod hřebeny sráz, proklatě, čert aby ten fukéř vzal
Jak je to s cílem, zdá se že bloudíš v příšeří bílém
Ztracený a sám, zaskočen vánicí a krizí zlou
Nevíš kudy kam o pomoc v nouzi náhle voláš tmou
Dech se ti krátí, zdá se že ortel nic neodvrátí
Však náhle cítíš blízko tváře něčí dech
pak chlapů pár tě zdvihne výš
Tvůj zájem zůstat živ je náhle v rukou těch
o jejichž zájmech sotva víš, sotva víš
Ztracený a sám, odkojen zábavou všech rušných tříd
ocitáš se tam, kde si snad vůbec nikdy nechtěl být
V samotě zdejší, na loži prázdném, nejsamotnější
Však náhle cítíš jak tvůj přítel přichází
Jak v plášti bílém jde ti vstříc
Kdo ví kdo z vás dvou měl a má víc nesnází
snad už si můžeš v duchu říct, ano říct
Nejsem sám, nejsem sám
Nejsem sám, nejsem sám |
|
Všechny texty jsou chráněny autorskými
právy jejich vlastníků a jsou poskytnuty pouze pro vzdělávací účely.
Pro více informací o autorovi tohoto textu navštivte
tyto stránky.
Přidat komentář
Vypsat všechny