Stoupá k nebi letadlo
Stoupá, chystá divadlo
Jeden zlý a krutý pasažer, revolver má
Vstoupí vpředu k pilotům
Žádnou úctu k životům
Křičí: já hned střílím
Změňte směr tam, kam chci já
Jen malé dítě brouká pam, pam, pam, pam,
maminko, koukej, louka, pam, pam, pam, pam,
Víš pilotům já závidím.
Dlouhá pouť se prodlouží
V dlouhou ranvej za louží,
Neboť řídí smrt, co může tě vzít ještě dál.
Doufej, že to nespustí,
Doufej, že tě propustí,
času málo zbývá,
míň než-li sám by si přál.
Letušky každý ptá se: kam, kam, kam, kam?
A slyší tíseň v hlase: kam, kam, kam, kam?
Únosci vůbec páni,
Neznají slitování.
Pouhá zloba poručí,
Pouhá zbraň tě poučí
Kdo tu náhle vládne,
Pilote, vždyť nejsi sám.
S tohou tobě věří jen,
S touhou ať je spokojen,
Jen ať může dítě v náručí vrátit se k hrám.
Co teď mu táhne hlavou? Sám, sám, sám, sám.
Za čí žene slávou? Kam, kam, kam, kam?
Co řek by na otázku
Proč tolik dává v sázku?
O K dvěstědvacetpět,
O K chceme navádět,
Přistáváme v nouzi, únosce donutil nás.
O K dnes tu přistane,
O K nic se nestane,
Bez pasu ten pán tu zůstane, s ním není špás.
Ranvej, tímto nepadá,
Ranvej, co svět postrádá?
Že tak hloupé, velké zlo tady má tolik míst.
Ranvej, zítra v novinách,
Ranvej, bude slovo vrah.
Je to zvláštní vášeň k snídani senzace číst...
Přidat komentář
Vypsat všechny