Já neumím psát velkou poezii daktylský hexametr není můj svět mám jeden starý svetr v kterém žiji už moc let
Pan Havlíček než umřel na souchotě učil mne velkou českou abecedu a tak se poflakuju po životě jak dovedu
Světem se poflakuju tužkou ho obkresluju boty si nepucuju a hřeben nemiluju sám sebe povoluju sám sebe zakazuju ničeho nelituju
Jsem voják který nemá ani frčku vojín co běží vždycky v první řadě chrání mne jenom úzký kmínek smrčku v kanonádě
S četaři absolventy hraju pokra ale když přijde na lámání chleba je jejich obuv suchá moje mokrá jak je třeba
Světem se poflakuju ...
Já neumím psát velkou poezii daktylský hexametr není můj svět mám jeden starý svetr v kterém žiji už moc let
Pan Havlíček než umřel na souchotě učil mne velkou českou abecedu a tak se poflakuju po životě jak dovedu
Světem se poflakuju ... |
|
Všechny texty jsou chráněny autorskými
právy jejich vlastníků a jsou poskytnuty pouze pro vzdělávací účely.
Pro více informací o autorovi tohoto textu navštivte
tyto stránky.