Jak mi tak docházejí síly já pod jazykem cítím síru víru ztrácím v sebe víru a to mě míchá
Minomety reflektorů střílí jsem malým terčem na bitevním poli kdekdo mě skolí a to mě bolí u srdce píchá
Rána jsou smutnější než večer z rozbitého nosu krev mi teče na čísle padesát šest jedna nula devět nikdo to nebere
Rána jsou smutnější než večer na hrachu klečet klečet klečet opustil mě můj děd Vševěd a zas je úterek
Jak se ti vede? No někdy fajn a někdy je to v háji dva pozounisti z vesnické kutálky pod okny mi hrají
Tú tú tú ...
Jak říká kamarád Pepa Co po mně chcete slečno z první řady vaše vnady mě nebaví a trošku baví
Sudička moje byla slepá když mi řekla to co mi řekla píšou mi z pekla že prý mě zdraví že prý mě zdraví
Rána jsou smutnější než večer ...
Má malá Lenko co teď děláš chápej že čtyři roky to jsou čtyři roky a čas pádí a já jsem tady a ty zas jinde
Až nebudu říkej žes mě měla to pro tebe jsem skládal tyhle sloky na hrachu klečel a hloupě brečel a světu dával kvinde
Rána jsou smutnější než večer ... |
|
Všechny texty jsou chráněny autorskými
právy jejich vlastníků a jsou poskytnuty pouze pro vzdělávací účely.
Pro více informací o autorovi tohoto textu navštivte
tyto stránky.