Potulní kejklíři
Nohavica Jaromír
Divné století (1996)

Potulní kejklíři
jdou zasněženou plání
v obitém talíři
vaří vítr ke snídani
s cvičenou opičkou na rameni
životem malinko unaveni
potulní kejklíři jdou bílou plání

V kovárně na kraji vsi
všechen sníh už stál
dobrý kovář odžene psy
a pozve je dál
sláma je postelí i peřinou
a oni jeden k druhému se přivinou
a zítra na návsi začíná candrbál

Kejklíři kejklíři jdou

Po schodech kostela
poskakuje míč
muž s tváří anděla
ohýbá železnou tyč
a krásná dívka jménem Marína
zatančí tanec pohanského bůžka Odina
a zítra po polednách budou zase pryč

Kejklíři kejklíři jdou

Vozíček z lipových dřev
po hlíně drkotá
červená nepokojná krev
je erbem života
všechno co chceme leží před námi
za devatero poli devatero řekami
nad zimní krajinou slunce blikotá

Kejklíři kejklíři jdou