Pásával jsem koně u nás ve dvoře ale už je nepasu chudák ten je dole a pán nahoře všeho jenom dočasu
Máma ušila mi režnou kytlici padla mi jak ulitá a táta vytáh ze stodoly sudlici Teď seš chlapče husita
Hejtman volá Do zbraně! Bijte pány hrr na ně! a mně srdce buší lásce dal jsem duši jen ať s námi zůstane
U města Tachova stojí křižáci leskne se jim brnění sudlice je těžká já se potácím dvakrát dobře mi není
Tolik hezkých holek chodí po světě já žádnou neměl pro sebe tak si říkám Chlapče křižák bodne tě a čistej půjdeš do nebe
Hejtman volá Do zbraně ...
Na vozové hradbě stojí Marie mává na mě zdaleka křižáci kdo na ni sáhne mordyjé ten se pomsty dočeká
Chtěl jsem jí dát pusu tam co je ten keř řekla To se nedělá když mě nezabijou to mi holka věř budeš moje docela
Hejtman volá Do zbraně ...
Už se na nás valí křižáci smělí zlaté kříže na krku jen co uslyšeli jak jsme zapěli zpět se ženou v úprku
V trávě leží klobouk čípak mohl být prý kardinála z Anglie tam v té trávě zítra budeme se mít já a moje Marie jé ať miluje kdo žije jé ať žije historie |
|
Všechny texty jsou chráněny autorskými
právy jejich vlastníků a jsou poskytnuty pouze pro vzdělávací účely.
Pro více informací o autorovi tohoto textu navštivte
tyto stránky.