Krajina
Nedvěd Jan a František
Vašek (1999)

Na prstech tvých doteky malované
slibují, že mám tě rád
do panenek do tvých očí řeknou že ne,
že neopustí na tisíckrát

To jen listy letí po větru až do obzorů
a hynou kdesi nad samotou
s tebou dny se krátí stále nezbývá čas
když ulehaní spěcháme s tmou

R:
než ohladíme z čela vrásky a dolů dál
do tajemných vzácných chvil
nalezená v obětí až trochu mám strach
že z krajiny tvé něco jsem smyl

Nelekla se láska je jenom udivená
cosi do duše si napsala snad
až zítra svoje šaty bude ukládat k mým
naučená bude se bát

R:......2x