Znavenej na dně a jako kůl sám
už v koutě kam dál no řekněte kam
před sebou utíkat těžko se kamkoliv dá.
Nejtěžší noci jsou pod střechou hvězd,
když domů se nechce, když se necháš svést
Sám sebou a cosi si namlouváš a namluvit dáš.
I kámen se ustrne, ale musí mít proč
i řeky proud obrátíš, když důvod je
i sníh v slunci padá, když rozhodne na nebi Bůh
jen příčina následkem věci má být
a vědomí že není nic nežli žít
a že život je jen na chvíli půjčený milostný dar.
R:
Ne hněv nebo závist ani jiné z těch slov
ani touhy co navíc chceš k životu mít
ani láska ta není důvodem odejít z cesti
kdo v poledním žáru hledá hojivý stín
ať vykřičí napřed řeku svých vlastních vin
a pak obrátí ke hvězdám pokorně u dlaně dlaň.
A poprosí mlčky, to kdekoliv jde
v chrámech jen svádí to k divadlu vést
ať poprosí člověka jménem, jménem pravdy a svým
a ať snese pokání po samý kraj
to víra je svědomí a svědomí ráj
a nikdo není čistý, jen někteří lidé snad míň.
Ref:
Ne hněv nebo závist ... |
|
Všechny texty jsou chráněny autorskými
právy jejich vlastníků a jsou poskytnuty pouze pro vzdělávací účely.
Pro více informací o autorovi tohoto textu navštivte
tyto stránky.
Přidat komentář
Vypsat všechny