Luka pod Medníkem
Nedvěd Jan a František
Jakub (1991)

Když má člověk v kapse spoustu let
a nic neví a vlastně hledá svět
tak se mu lehce ještě začíná
a každý ráno znovu a zas.

Lehce přejde každej pláč a vztek,
nic není tabu, nic není na zámek,
her, malin nezralejch krásnej čas,
to každý ráno začne zas.

Ref:
Taky jsem bláznil a utrácel si čas,
Nádherně netušil, že jak voda klouže
životem jak hřebenem vlas.
Těch krásnejch lásek, písniček u ohňů a hvězd,
jak je to dávno.

Na stráních Medníka je spousta chat,
když někdo stavěl, pomáhal každej chlap
a ženský vařily a balily prsty,
to když se někdo do ruky sek.

Večer se sneslo dříví, větve a tak,
občas nám k práci zahoukal na páru vlak,
my jako děti dřív jsme museli jít spát,
hádejte co se zdálo nám.

Ref:
Taky jsem bláznil a utrácel si čas,
nádherně netušil, že jak voda klouže životem
jak hřebenem vlas.
Těch krásnejch lásek, písniček u ohňů a hvězd,
jak je to dávno.
Jak je to dávno.