Hance
Nedvěd Jan a František
Jakub (1991)

Ještě máš pod kůží smích,
Ještě pod mou hlavou ruku máš,
Tiše pod závěsy vklouzl k nám den,
zeptat se, kolik si mě ještě dáš.
A než Ti pod nos sedne z verandy kouř
Pomalu sprcha smývá dnešní noc,
ne nejsem nešťastnej vždyť mám Tě mám Tě rád a to je tak moc.

Ref:
Žádný velký slova, sliby a nic,
objetí, něha, pomoc, činy jsou víc,
plujeme po řece, kde není snad břeh,
myšlenkám poroučíme, jen žádnej spěch.
Tak hezky zvolna jednou Ty, jednou já,
už se mi po nocích už o Tobě zdá,
tak jenom opatrně, zvolna, po špičkách, jak v lásce se má.

Ještě mám pod kůží smích,
ještě od snídaně mléka chuť,
a den na mě přes Tvý mávnutí dých',
dneska se stýskat bude, buď jak buď.
Jakub si někde brumlá to svoje dá dá,
až ho oblíkneš, tak pusu mu dej
a řekni, že mě máš ráda, že nám bude ve čtyrech hej.

Ref:
Žádný velký slova, sliby a nic,
objetí, něha, pomoc, činy jsou víc,
plujeme po řece, kde není snad břeh,
myšlenkám poroučíme, jen žádnej spěch.
Tak hezky zvolna jednou Ty, jednou já,
už se mi po nocích už o Tobě zdá,
tak hezky opatrně, zvolna, po špičkách, jak v lásce se má, hmmm,
tak hezky opatrně, zvolna, po špičkách, jak v lásce se má, hmmm,
tak hezky opatrně, zvolna, po špičkách, jak v lásce se má.