Můj Ota Pavel
Nedvěd Jan a František
Honza (1997)

Noc byla delší než den a chtělo se tak spát
někdo si myslel na svou holku a
někdo začal hrát Nepoznám hezčí ráno
než když do mlhy se stává, I suchá
tráva kouří jinak a slunce jinak mává

Napřed se na obzoru cosi zvlní a začervená den
A po špičkách jak do pokoje slunce
vyhoukne se ven a nad těšinou vymění se
vrbám mlčenlivý stíny a na odblesku hladin
vidíš jasně jak melou boží mlýny

A na chatrných loďkách první rybáři
nahodili svůj prut, z rákosí v hejnech kachny
vzlétnou a osi z tichých půt i po skalách se
vtáci k letu chystaj, to podle rozepnutých křídel
a voda je tak průzračná a čistá,
já viděl jsem to, viděl.