Matouš
Nedvěd Jan a František
Honza (1997)

Pár drobných lístků ulicí k ránu
hnal vítr cestou od hory k nám
pár stránek z bible bílých jako plátno
kde Matouš s láskou vyprávět chtěl

Kdos trhal zůstaň a klekni v právu
sypej si popel, kam můžeš jen
tys hodil kámen a v davu se skrýváš
kam jen ty blázne, kam schováš den

R:
Věřím a doufám a s nadějí s vírou
tak lehko snáším, co musím žít
i kdyby bolest mé duši se smála
tvá láska stačí k odvaze jít

Tak těžce nesu dnešek můj pane
závidím dětem čistotu cit
a kytkám krásu a koníky vrané
pohladím vždycky, když vidím jít

R:......