Hopsinky
Nedvěd Jan a František
František (1993)

Sundej kabát, sedni si sem k nám
a mlč a poslouchej a vem si hopsinku, co mám,
my jsme se sešli, abysme si hráli, to víš, co starostí je teď,
tak jestli chceš si s námi hrát, dej ruce na stůl a seď.
R: V kytarách zapláčou si Bílý skály a na nich pampelišek žlutej květ,
přijde i kovboj, co mu bůhvíproč říkaj', že už je poslední,
tak na zdraví a na umění brečet, aby nám Montgomery zpíval dál,
je lepší protloukat se, nežli někde brečet, prosit o kostku cukru, co dá král.

Když neumíš zpívat, pískej nebo tluč,
nebo si do kuchyně skoč a dvě lžíce si puč,
v Rikatádu dělej třeba koně, v Panence řetízky a tak,
nebo si lehni na stůl, zavři oči, spi a dělej Mrtvej vlak.

R