Snad je nehybná, dnes obnažená a stále zkoušená svou duši má mdlou a utančenou jakoby ztracenou
Zem pro tebe se odkrývá tak najednou teď nesmíš se splést
A rozechvělá, v lítost zahalená jak svou záhadou, teď odplavenou se z břehů vylévá
Zem pro tebe se odkrývá tak najednou teď nesmíš se splést
Tak dál před tebou rozcestí nechává
A zdálky budou krásné v modrých vodách tvé tvary v pevninách jsou přede mnou tvůj cit je ale vláčný, dál jen ubývá barevný ostrov nám se nevydá, pro slzy své se nevydá, pro slzy své
Je nazdobená a udivená zastřeně promlouvá ví, že stvořenou, jen svou pokorou celá se rozdává
Zem pro tebe se odkrývá tak najednou teď nesmíš se splést
Proč je nemluvná, to sebe ukrývá před tvou otázkou teď položenou jak se k ní zachováš
Zem pro tebe se odkrývá tak najednou teď nesmíš se splést |
|
Všechny texty jsou chráněny autorskými
právy jejich vlastníků a jsou poskytnuty pouze pro vzdělávací účely.
Pro více informací o autorovi tohoto textu navštivte
tyto stránky.