jel jsem autobusem z práce domů byly teprv tři a byla skoro tma voda se valila po rozmazaných místech autobusu a byly teprv tři
zapad jsem někam do kavárny schovat se před deštěm a zimou aspoň chvilku se ohřát aspoň chvilku se schovat a tam jsem seděl celý mokrý
co bylo dál už nevím už je to dávno mladá paní co bude dál to už nikdo neví neví neměl jsem kde spát a tak jsem nespal
o další dobré zprávy fakt už jsem nestál okolo se řítil svět šílený a nesmyslný až do hloubi parku šplíchaly jeho vlny včera rváči dneska sráči
čistokrevní malíři jsou každodenní natěrači hodiny vteřiny důmyslné pasti studené peřiny budem se třásti ve sněhu roků ztratil jsem stopu
jako hloupé děcko kolem sebe kopu snažil jsem se zastavit čas a našel jsem jen v čaji vlas jen furt se bojím abych všechno stihnul
a stejně nakonec se jenom mihnu kdysi jsem byl plamen a teď je se mnou ámen už je to dávno mladá paní co bude dál to už nikdo neví neví |
|
Všechny texty jsou chráněny autorskými
právy jejich vlastníků a jsou poskytnuty pouze pro vzdělávací účely.
Pro více informací o autorovi tohoto textu navštivte
tyto stránky.