Čtyři koňský kopyta
Matuška Waldemar
Waldemar Matuška a jeho 23 suvenýrů (1997)

Čtyři koňský kopyta tmou mou krajinou zvoní,
luna do dna dopitá stříbro po kapkách roní.
Srdce tluče pod vestou, noc je jako já mladá,
jedu cestou-necestou, prach mi do očí padá.

Místo mě teď u spících stád hlídá vostnatej drát.
Mně se nechce, jedu radši k ní.

Svědomí mě netíží koňský kopyta dupou,
zhůry si mě prohlíží pámbů hvězdnatou lupou.
Starý sedlo vrzavý hou-hou, pode mnou zpívá,
už mě vážně nebaví stáj a ohrada křivá.

Místo mě teď u spících stád
hlídá vostnatej drát.
Mně se nechce, jedu radši k tý,
co mám rád.

Místo mě teď u spících stád
hlídá vostnatej drát.
snad to stačí, jedu radši k tý,
co mám rád.

Á-á-á-á, á-a-a-a-a,
á-á-á-á-a, á-a-a-a-á...