Uragán
Matuška Waldemar
Co neodnesl čas (1991)

Plání letím žárem spálenou,
smutnější než peří černých vran,
stádo koní bez oddechu pádí jak uragán jako uragán.

Žhavé slunce řeže v ramenou,
každý paprsek má tisíc hran,
se svým stádem pustou zemí pádím jak uragán jako uragán.

Ref.:
Tam kde pospíchá říční proud,
tam i dlouhá pouť stáda končí,
zbavíme se žíznivých pout,
tam kde pospíchá říční proud,
zbývá krátká chvíle vzápětí,
náš cíl poodhalí závoj soli
nanejvýš půl míle a kdo má dost sil,
spatří známé údolí.
Tam kde pospíchá říční proud,
tam kde pospíchá říční proud.

Stovky kopyt na zem útočí,
prach se zvedá k nebi ze vše stran,
stovky kopyt pustou zemí letí jak uragán jako uragán.

Písek na rtech písek v obočí,
omývá pot nespočetných ran,
se svým stádem pustou zemí letím jak uragán jako uragán