Někdy mám dojem,že nebe před léty bývalo modřejší z večera
a taky vím,že se reggae vařilo tak nějak více zvesela
a byly delší letní noci a nikdo nechtěl jít před svítáním spát –
kdo z nás by chtěl jít spát,vždyť i ráno bývá o co stát.
A tak jsme po schodech do nebe, na kterém slunce si podřízlo žíly
kráčeli vždycky vedle sebe – laciný víno jsme po cestě pili,
když někdy v noci zavřu oči, tak se mi zdá, že jsem na tý cestě dál,
že po ní kráčím dál, vždyť i ráno jsem zas o kus dál.
Jdu tam, kde mým otázkám strojí lacinej funus něčí odpovědi
jdu tam, kde snad jednou má duše najde mír
jdu tam, kde snad budu mít sen, kterej neskončí po ránu probuzením
jdu tam, kde mý vyprahlý tělo najde stín
jenže ráno probouzím se sám – vždycky ráno probouzím se sám
zas mě čeká jen:
Dlouhej den, šedivej den – ten co ráno nelítostně popraví můj sen
kde je pro pána jen můj noční sen, jen sem oči otevřel, tak vytratil se ven
teď zlej mám pocit,že to má chybu, že jsem tu sám, není komu tady co říct
dlouhej den, šedivej den budu čekat zda-li se mi v noci zase něco zdát
- nechám si něco zdát, než mě ráno přinutí vstát.
Dnes je mi jasný, že nebe není tak modrý jak bývalo kdysi
po schodech nahoru zebe, ty schody to byly mý kompromisy
a tak jsem zůstal v půli cesty a oč jsem přišel si nechávám teď zdát
Jdu tam, kde mým otázkám strojí lacinej funus něčí odpovědi
jdu tam, kde snad jednou má duše najde mír
jdu tam, kde snad budu mít sen, kterej neskončí po ránu probuzením
jdu tam, kde mý vyprahlý tělo najde stín
jenže ráno probouzím se sám – vždycky ráno probouzím se sám
zas mě čeká jen:
Dlouhej den, šedivej den – ten co ráno nelítostně popraví můj sen
kde je pro pána jen můj noční sen, jen sem oči otevřel, tak vytratil se ven
teď zlej mám pocit,že to má chybu, že jsem tu sám, není komu tady co říct
dlouhej den, šedivej den budu čekat zda-li se mi v noci zase něco zdát
- nechám si něco zdát, než mě ráno přinutí vstát.
Přidat komentář
Vypsat všechny